Mým fuckupům

Pokud to náhodou nevíte, tak pojmem fuckup se myslí projekt většího rozsahu, který skončil neúspěchem nebo přímo katastrofou. Pár takových už na triku mám, tak se cítím být odborníkem 😉

Jak už to tak v životě bývá, nic není černobílé. Technicky vzato je takový fuckup neúspěch. Na druhou stranu se člověk při práci na takovém fuckupu přiučí nové postupy, technologie, dovednosti, potká nové lidi. A pokud se poučí z chyb a nenechá si vzít vítr z plachet, tak to nakonec přece musí vyjít. Nebo ne? Motivační knihy přetékají příběhy na toto téma. Vstát jako Fénix z popela… S posledním dolarem v kapse…

Zkušenosti ale nejsou jediná věc, kterou lze vytěžit. Bezpečně si pamatuju, že jsem měl pocit, že každý fuckup z mého dlouhého seznamu bude pecka. Svět si sedne na zadek, bude mě obdivovat a já nechutně zbohatnu. A nic z toho se samozřejmě nestalo.

Ego

Uvědomil jsem si ale, že takový fuckup je skvělý nástroj na krocení vlastního Ega.

Při zpětném pohledu byl totiž hlavní problém v tom, že jsem se příliš věnoval vlastním snům, představám, potřebám a v podstatě ignoroval vnější svět. Máte podobný problém, pokud:

• Na projektu pracujete v utajení - aby vám někdo nápad nevyfoukl!

• Když už se někomu svěříte, vůbec vás nepochopí, případně ve věci nevidí hodnotu.

• Máte pocit, že si z vás svět sedne na zadek. Tak nějak sám od sebe. Odhalíte svůj výtvor, všichni ho okamžitě pochopí a propadnou davovému chtíči po něm.

• Máte pocit, že všichni ostatní touží po tom co vy.

• Váš nápad je unikátní, nikoho jiného nikdy nic takového nenapadlo, všichni jsou v podstatě pitomci.

Je to taková hra v hlavě naprosto neověřená stykem s realitou. Náraz do ní je ale neodvratitelný. A ano, jsem introvert.

Pokud si několika fuckupy projdete a dokážete se kriticky zhodnotit, umožní vám to začít klást drásající otázky svému aktuálním želízku v ohni věčné slávy:

• Pokud jsem se mýlil tenkrát, proč by to teď mělo být jiné?

• Ověřil jsem si tentokrát pořádně, že bude o výsledek zájem? Ověřuji si to průběžně?

• Řeším reálný problém nebo si jen tak hraju?

• Nelžu si do kapsy? Jsem k sobě sama dostatečně kritický?

Je to docela silný nástroj, ale Ego musí jít stranou. Jinak na tyto otázky neodpovíte pravdivě.

Pojďme si prosvištět ta moje zlatíčka v chronologickém pořadí.

PC Protector

(15 let, měsíc práce po večerech)

Program napsaný v SGP Baltazarovi, který měl zabraňovat spuštění počítače nepovolanou osobou. Výsledný EXE soubor se automaticky spouštěl řádkem přidaným do autoexec.bat. Heslo bylo samozřejmě uložené v plaintextu.

Mělo to pár zásadních vad, například to šlo ukončit pomocí kláves ESC, Break nebo CTRL+C a počítač začal normálně bootovat. Pamatuju si, jak mě rozčilovalo, že uživatelé používají můj program jinak než jsem vymyslel.

Poučení: Nedokážeš přinutit lidi dělat věci jak bys chtěl. Většinou se budeš muset přizpůsobit ty!

DOS plocha

(16 let, půl roku práce po večerech)

Další program v Baltazarovi psaný na soutěž, která se konala během veletrhu Invex. Takové Windows pod DOSem. Plocha s ikonkama, pod každou šel nastavit odkaz. Jednoduché malování, procházení souborů, hodiny, odpočet roku 2000 a jiné “potřebné” funkce.

Bylo to docela složité a docela to padalo. Největší problém byl ale v tom, že nikdo nechápal k čemu je to dobré - tou dobou už frčely Windows 98. A to nechápání mě docela překvapilo, protože jsem se nad tím do té chvíle nezamyslel.

Poučení: Než začneš na něčem pracovat, popřemýšlej co je cílem.

ZettaByte Photo

(17 let, půl roku práce po večerech)

Další ročník soutěže s Baltazarem, další nesmyslné téma. Prohlížeč fotek pro DOS. Původně mělo jít otevřít obrázky ve formátu BMP, ale v té době už byly na ústupu. Dekódovat JPG Baltazar neuměl a když jsem v něm dekodér napsal, byl moc pomalý. A protože do soutěže šlo přihlásit jen výtvory napsané v Baltazarovi, nemohl jsem použít externí překladač. Tak jsem dekodér napsal v Assembleru a v Baltazarovi si napsal vlastní kompiler Assembleru. Když se to dalo dohromady, dokázalo to otevřít docela rychle JPG.

Byl jsem na sebe hrdý, ale zase to nemělo úspěch. Porota nechápala, proč jsem investoval tak obrovské množství času do vývoje něčeho tak nesmyslně složitého. Ten rok vyhrál program, který dokázal uložit kreslení obrázku na monitoru virtuální pastelkou a pak to přehrát…

Poučení: Nemusíš všechno na světě vymyslet sám. + Potřebuje to někdo?

Emulátor 8051

(18 let, půl roku práce po večerech)

První program, který řešil reálný problém. Na střední jsme programovali procesor 8051 v Assembleru. Jenže destičky s ním si nebylo možné brát domů a v klidu to trénovat. Proto jsem se rozhodl napsat aplikaci v C++, která procesor a nejběžnější periferie emulovala. Spolužáci tak mohli začít trénovat na maturitu. Dokonce jsem se s tím umístil na třetím místě celostátní SOČ.

Bylo to krásné, funkční a začal jsem snít o tom, kolik kopií prodám. Odhadl jsem velikost trhu v ČR na 50 tisíc licencí. Což bylo, vzhledem k tomu, že je to obskurní a zastaralý procesor docela nadnesené číslo. Navíc většina uživatelů by byli studenti, kteří by těžko platili.

Po dokončení jsem chvíli čekal že se začnou ozývat zájemci. Když se žádní neozvali - patrně proto že jsem se nikde nešířil o tom, že něco prodávám - tak jsem to vzdal a program věnoval škole.

Poučení: Stůj nohama na zemi při odhadech. + Samo se to neprodá.

Videopůjčovna

(22 let, dva roky práce po večerech)

Inspiroval jsem se tím, že jsem kamarádovi naprogramoval informační systém pro videopůjčovnu. Říkal jsem si, že když takový systém potřebuje on, tak ostatní taky. Promyslel jsem všechny detaily které původní systém neměl a vrhl se do výroby dokonalejšího. Akce typu “na Valentýna 3+1 zdarma”? Notifikace SMS že požadovaný nosič je volný? Žádný problém!

Bohužel jsem zkusil systém prodat až byl hotový. A to pouze jednou. Prostě jsem zavolal do nějaké půjčovny a když mě odmítli, tak jsem to zabalil.

I kdybych uspěl tak stejně celé odvětví umíralo díky rozšíření internetu a DVD v přílohách novin. No, alespoň jsem si o tomhle projektu napsal bakalářku.

Poučení: Prodat produkt je většinou půlka práce, ne jednorázová aktivita. + Má to co děláš budoucnost? + Zkusit to prodat dokud to ještě není hotové a ověřit tak zájem.

nalezen.cz

(30 let, tři roky práce po večerech)

Odcházeli jsme s kamarádem programátorem z firmy kde jsme společně pracovali a hledali nový job. Přišlo nám, že na jobs.cz byl mizerný výběr a tak jsme hledali zajímavější firmy pomocí google. Jenže to byla dřina a ta moje byla asi na 20. stránce vyhledávání.

Tak jsme se rozhodli, že uděláme alternativu. Webový katalog nabídek práce, které naš robot stáhne přímo ze stránek zaměstnavatelů - takže zobrazí všechny nabídky které jsou dostupné, nejen ty, které zaměstnavatel zaplatil na jobs.cz.

Byla to úžasná technická práce. Napsali jsme crawler, který dokázal projít 1 milion českých domén za měsíc a ty na kterých už někdy byla relevantní nabídka každý den. Prošlo to web, hledalo stránku s nabídkou prací, dokázalo rozdělit na jednotlivé inzeráty, … A celé to běželo na miniserveru o příkonu 12 W v mém botníku. Z pohledu zaměstnavatele stačilo vložit inzerát na jeho web v jakémkoliv formátu. A on se zázračně začal nabízet u nás.

Když jsme měli první verzi v produkční kvalitě tak jsme byli přesvědčení, že nám dychtiví uživatelé shodí server. Takže jsme prováděli výkonostní testy s tisíci paralelně přistupujících klientů. No, nestalo se. A než začalo chodit prvních pár uživatelů trvalo měsíce.

Jakýsi úspěch to nakonec mělo a ke konci jsme se blížili stovce unikátních uživatelů denně. Celkem jsme na kontextové reklamě vydělali 4 tisíce… Každopádně promyšlený business plán jsme něměli - takže mi více relevantních lidí (prezentoval jsem to v inkubátoru startupů) řeklo, že se jim sice nápad líbí ale nemají nápad jak na něm vydělávat peníze.

Kromě toho, že jsme nedokázali náš vyhledávač zpopularizovat se objevil ještě jeden fenomén - obrovský přetlak nabídek práce vůči volným kandidátům. Takže nastalo nezbytné vypnutí.

Poučení: Jsem nepoučitelný. + Potřebuju parťáka, který je povahou obchodník.

Závěr

No tož tak. Když se na to dívám zpětně, tak bych si za každý z těch projektů nafackoval. Jenže snazší cestu jsem zatím nenašel. Kdybych je nedělal, tak bych si neměl za co nafackovat a bych bych stejně hloupý jako tenkrát. Takže to logicky stálo za to 😉

Doufám, že se tento seznam časem nerozšíří o moje aktuální dobrodružství s Navigo3.