Loni jsem odešel z Facebooku a letos došlo na LinkedIn. Důvody odchodu se kryjí jen částečně.
Původní účel
Když jsem si před deseti lety zařizoval účet, bylo hlavním smyslem sítě vytvářet síť kontaktů. S tou pak měly jít dělat zajímavé věci. Zaměstnavatel by si mohl najít společného známého s kandidátem a získat o něm nějaké extra informace. Pokud byste chtěli doporučení na pohovor, mohli jste zkusit najít někoho kdo zná budoucího šéfa. Protože byste zůstali ve styku s bývalými kolegy, nebylo by složité je později oslovit s nabídkou práce.
Tyto myšlenky zní krásně, ale ze své zkušenosti mohu říct, že jsem pro tyto účely LinkedIn nikdy úspěšně nepoužil. Například když zavoláte společnému známému kandidáta na pozici, výsledek je rozpačitý. Neřekne ani že je ten kandidát neschopný (co kdyby se to dozvěděl!) ani že je schopný (co kdyby nebyl a mi to budou vyčítat!).
Spam
Posílání hromadných nabídek práce bylo z počátku věcí osobní odvahy, protože šlo takového spammera nahlásit a tím mu znemožnit další práci.
Je ale jasné, že sociální síť z něčeho musí žít. LinkedIn dlouho odolával pokušení, ale v nějakou chvíli se to zlomilo. Hlásit spammery už nadále nemá cenu, protože ti LinkedIn platí.
Kvalita nabídek je mizerná, zhusta je použito neosobní oslovení, takže je jasné, že stejný mail dostaly další stovky lidí. Nepamatuji si, že bych kdy dostal relevantní nabídku.
Kdykoliv jsem hledal práci, nakonec nejlépe zabralo doporučení kamaráda. Živého, v osobním rozhovoru. Případně aktivní hledání práce na job serverech.
Obsah
Většina příspěvků je povahy “zpráva našeho marketingového oddělení kterou máme šířit”. Jen málo kdy se objeví relevantní zpráva.
Pochlubit se …
Co si budeme povídat, na Instagramu a Facebooku se lidé chlubí svým životem - všechny ty selfies, fotky jídla, fotky z raního běhání, fotky dětí, … A na LinkedIn je to podobné. Trochu jako při setkání po letech ze střední/vysoké školy. Kdo to kam dotáhl, kdo co umí.
Ale stejně jako často lžou fotky na jiných sítích, lžou i profily na LinkedIn. Opravdu je dotyčný na dané pozici štastný? Nedělá to jen pro prachy? Mají ho podřízení rádi, nebo ho nenávidí? Co zákazníci? Je ze své pozice neštastný a po večerech hodně pije? To se nedá zjistit.
Zkuste si vzpomenout na nejneschopnějšího/nejnesnesitelnějšího kolegu a podívejte se na jeho profil. Dokážete z něj poznat co je zač? Proč byste to pak měli být schopni poznat u neznámého člověka?
Zrušit?
Už jsem na LinkedIn několikrát zaslechl někoho žehrat. Typicky lidi ze startupové komunity. Lehce volnomyšlenkářské, které korporátní nabídky neosloví. I po letech ale zjišťuju, že účty nezrušili. Protože LinkedIn je “průmyslový standard”, že.
Nedostávám žádnou hodnotu
Proto jsem se rozhodl, že LinkedIn účet zruším. Pokud ani nedostávám žádnou protihodnotu za to, že se mnou obchodují, je to velmi špatný obchod.
Bylo to nakonec mnohem snazší než u Facebooku. Instantně se vše smazalo, jen přišel mail že bude nějakou dobu trvat než se přestanu zobrazovat na Google a že můžu účet do 20 dnů zrušit.
Přesto bych nadále rád umožnil kandidátům o práci, zákazníkům a dalším lidem získat základní informace o mě dříve, než se sejdeme. Proto jsem si vyrobil jednoduchou stránku s mým životopisem. Zveřejňuji na ní zhruba stejné informace, které jsem měl na LinkedIn. Rozdíl je, že se nedají prodat, protože k nim má stejný přístup každý. A na zájemce nebude vyskakovat žádné okno, že si musí založit účet, aby se k těmto informacím dostal.
Je to myslím cesta do budoucna. Informace buď sdílet úplně otevřeně, nebo si je naopak velmi úzkostně střežit. Pak ale nemůžou ležet na serverech obří korporace.
Tak už mi zbývá jen ten Twitter, ale u toho jediného mám pocit užitečnosti.
Tags: