Reakce na článek: Úvaha listopadová spojená s prokletím
Ondřej Neff v článku Úvaha listopadová spojená s prokletím u příležitosti smutného 100. výročí VŘSR píše:
K tomu dodám jen svoji mantru, která se ke stému výročí ruské revoluce hodí: Za vše dobré, co je na světě, vděčíme přírodním vědcům a technikům. Za vše špatné, co je na světe, můžeme proklínat filosofy, kněží a politiky.
Vědci a technici rozhodně mají prsty nejen v akcích přínosných pro lidstvo. Pár příkladů:
- DDT,
- atomová bomba,
- lék Contergan,
- olověné trubky,
- de Havilland Comet,
- auta,
- frontální lobotomie,
- pouštění žilou.
Když udělají vědci a technici chybu, následky můžou být fatální. Vemte si takové špatně zkonstruované letadlo. Musely spadnout dvě de Havilland Comet a zemřít 56 lidí, než si technici uvědomili tak banální fakt, že mají vyměnit hranatá okna za kulatá.
Dalším příkladem mohou být bezpečnostní pásy nebo airbag v autech. Jejich vynalezení trvalo zoufale dlouho a dodnes umírá v EU na silnicích 26.000 osob ročně. Nebylo by lépe vymyslet auta rovnou dokonalá a zamezit tragédiím? Proč vědci a technici nevymysleli tak primitivní věc jako bezpečnostní pás dříve? Vždyť se jedná jen o kus plochého lana! Airbag je zase textilní pytel, který se nafoukne když auto narazí do překážky. Každý školák dokáže popsat jak fungují.
Je velmi pravděpodobné, že když si zapínáte bezpečnostní pás nebo letíte moderním letadlem, tak si s vděčností nevzpomenete na všechny oběti, které byly lidstvem položeny na cestě k jejich objevení. Nestavíme pomníky všem lidem zabitým na silnicích.
Abych to shrnul:
- Pokud je věc stvořena vyloženě pro páchání zla nebo má nějakou vadu či nedokonalost, umírají lidé. Hodně lidí.
- Získaná znalost má po čase tendenci být považován za úplnou samozřejmost.
- Vývoj jde pomaleji, než bychom si přáli.
- Občas se věda a technika vydá slepou uličkou.
- Na oběti už si reálně nikdo nevzpomene.
Proč by tyto principy neměly a nemohly fungovat také v humanitních oborech?
Zdá se, že obětí experimentů humanitních oborů je mnohem více. Když ale člověk poctivě promyslí oběti vědeckotechnických oborů, už to tak jednoznačně nevypadá. Navíc - humanitní obory mají tu nevýhodu, že musí pracovat s objektem s nejkomplexnějším chováním v celém známém vesmíru - člověkem. Máme problém popsat společenstva mravenců a včel. A co pak celé lidstvo?
Všichni známe skvělé objevy na poli vědy a techniky, uznáváme ale i skvělé objevy na poli humanity? Mantra tak trochu naznačuje, že bez humanitních oborů bylo na světě lépe. Ale spousta principů, pro které dnes máme jméno a přijímáme je samozřejmě, vznikla za cenu obrovských obětí. Jmenovitě:
- schopnost žít společně ve velkých komunitách
- schopnost pracovat na společném cíli
- ctnosti
- etika
- právo
- svobody jednotlivce
- demokracie
- sociální systém
Velmi pochybuji, že byl člověk stvořen jako hotový. Stejně, jako se zdokonaloval a zdokonaluje ve vědě a technice, se zdokonaluje v humanitě. “Těžko hned čekat dílo dokonalé a na věky,” řekl Masaryk.
Bylo by zajímavé sledovat svět, který si oběti vývoje humanity ušetřil. Nejspíš by v něm na všech úrovních platilo právo silnějšího. Nedošlo by k velkým objevům vědy. Vědci a technici by nepracovali v laboratořích, ale otročili na stavbách pyramid.
Rád bych se ohradil vůči bipolární vidění světa. Jde v něm o to najít jednoduchou dělicí čáru dobra a zla. Rozdělení jsou různá:
- vědci a ne-vědci
- produktivní lidé a důchodci
- ženy a muži
- černí a bílí
- pravičáci a levičáci
- inženýři a gender aktivistky
- věřící a nevěřící
- nadčlověk a podčlověk
- buržoazie a dělnická třída
Jak nás učí historie, žádné z nich nefunguje. Pokusme se proto soudit konkrétní lidi podle jejich myšlenek a činů a přestat uplatňovat kolektivní vinu. Experiment už lidstvo udělalo, oběti už byly položeny a měli bychom se poučit.
Na druhou stranu je snadné rozlišit Mengeleho a Barnarda, Humbla a Fleminga, Hitlera a Gandího. A pak je morálně odsoudit nebo oslavit a dát tak jasnou zprávu dalším generacím.
Díky.
Tags: